Páv modrý - Pavo cristatus

Biologové vyčlenili pávům rod "Pavo", a rozlišují dva druhy, Páva modrého a Páva zeleného, oba jsou začleněni do řádu Hrabavých.

Páv modrý aneb Páv korunkatý (Pavo cristatus)

Volné žije v lesích jižní Indie a Srí Lanky. Samec dosahuje délky kolem 220 cm, přičemž 150 cm připadá na prodloužená nadocasní pera. Hlava zelenomodrá s vysokou korunkou. Krk, prsa zelenomodrá purpurového lesku, hřbet zelenavý, břicho černé, ocas a letky křídel hnědé. Křídlo je černobíle vlnkované, dlouhá nadocasní pera jsou zelená s duhově barevnými oky.

Samice je menší, celkově hnědá, s krkem a prsy zelenavými a nemá prodloužená nadocasní pera jako samec. Samice dosahuje délky kolem 85 cm.

Dlouhá nadocasní pera, která používají pro dvoření, vypadávají samcům obvykle v červenci a nová dorostou do zimy. Tato pera narůstají samcům až ve třetím roce. Není to však jejich ocas, ten, mnohem menší, je schován pod nimi.

Brzy ráno a večer se samci ozývají svým pronikavým, daleko slyšitelným křikem. Pávi kupodivu dobře létají i se svým dlouhým přívěskem, ale nevydrží letět příliš dlouho.Páv se zdržuje v menších skupinách.

Samec má obvykle čtyři až pět samic a žije v polygamii. O hnízdění samic se nijak nestará a každá ze slepic si buduje v zemi, v trávě nebo v křovinách vlastní hnízdo. Samice snáší 4 až 8 žlutobílých nepravidelně jemně tmavě tečkovaných vajec. Kuřata se líhnou za 28dní, pak se samice o kuřata dále se stará.

Pávi se živí hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy, ale také drobnými obratlovci, jako jsou gekoni, drobní hadi apod. Žerou však i semena, různé plody a zelené výhonky i trávu. Hnízdní na zemi, avšak nejraději spí na větvích stromů.

V oblasti přirozeného výskytu, v Indii, je páv chován i jako domácí zvíře a slouží jako požírač mladých kober. Nesnášejí se však s ostatními domácími zvířaty. Ve volné přírodě je páv velmi plachý. V zajetí se vyvinulo několik mutací, nejčastější z nich je bílý páv.

Historie Pávů

Páv korunkatý byl v zajetí chován už od antiky. Říká se, že Alexander Veliký poslal jeden exemplář páva z Indie do Řecka, kde byl v Athénách přímo hýčkán. V řeckém i římském bájesloví se zachovalo o pávovi mnoho pověstí, například že si páva zamilovala bohyně Héra.

.

Pávi se chovali hlavně pro maso, na hodovních stolech panovníků se takřka pravidelně objevovala paví pečeně. Pro římského císaře připravovali kuchaři jako nejvybranější lahůdku paví jazýčky a mozečky s indickým kořením. 26. ledna 1578 na svatbě Viléma z Rožmberka bylo 350 pávů upraveno jako součást svatební tabule. Jeho maso bylo pokládáno za nezničitelné, a proto sv. Augustin označil páva za symbol Zmrtvýchvstání, tedy nesmrtelnosti a naděje.

Ve starověkých kulturách Dálného východu a v antickém Řecku však svým rozvinutým ocasem symbolizoval slunce, ve středověku pak vznešenost, ale také pýchu a marnivost. V současné době se chová také bílá forma, albíni. V parcích a velkých zahradách je chován velmi hojně. Pávové se dokonce rozšířili i ve volné přírodě, např. v Praze budili pohoršení svým křikem, čemuž učinila svým dekretem dne 12. 9. 1740 konec až Marie Terezie.

.

Pro Ježidy je Bůh pouze stvořitelem světa, dále již nezasahuje do jeho běhu. Vykonavatelem boží vůle je Melek Taus ("Anděl Páv"), bůh v ptačí podobě.

Mí příznivci?

I takto to mohou hodnotit "Mí příznivci"