Úvod

Jak jsme si již mohli zvyknout v Česku se vždy najde, jak jinak než České cesta, stejně je tomu při výkonu a hlavně výkladu zákona o Bankrotu, Zákona č. 328/1991 Sb. ze dne 11. července 1991 a jeho následných modifikacích.

Zákon o Bankrotu jako podnikatelský nástroj

V Česku se stal zákon o Bankrotu dokonalým podnikatelským nástrojem vybrané mocné menšiny, stačí jen ukázat na vhodný podnikatelský subjekt a správný soudce se již postará, aby majetek propadl za zlomek ceny ve prospěch budoucího nabyvatele. Úloha Státního zastupitelství a Policie České Republiky při takto organizované krádeži je zajistit pachatelům naprostý klid.

Nyní si možná mnozí myslí, že jsem to celé popletl a ve skutečnosti to funguje přesně obráceně, ne nepopletl, obráceně to fungovat má, ale často se stává že Soudce vyhlásí konkurz na základě smyšlené, neexistující pohledávky, či na základě pohledávky nevýznamné částky, která není ani po lhůtě splatnosti či dokonce na základě zástavní smlouvy k závazku, který je již dávno uhrazen.

Obdobná praxe je i u soudem nařízených Exekučních řízení, soud velmi často rozhodne ve prospěch navrhovatele, aniž by si cokoliv prověřil a rozhodoval jako skutečně nestranný a nezávislý soud.

 Pro vysvětlení se nabízí hned několik variant:

• Soudce věří navrhovateli natolik, že již dále nic nepřezkoumává a chce s tím být velmi rychle hotov, aby mohl řešit další případy.
• Jde o naprostý šlendrián a Soudci na výsledku vůbec nezáleží, spisy nečte jen slepě potvrzuje návrhy.
• Soudci na výsledku naopak velmi záleží a je do celé transakce finančně zainteresován a velmi pečlivě vybírá, který případ je pro něj výnosnější.

Státní Zastupitelství a Police

Pro úlohu či práci Státních Zastupitelství a Policie se nabízí stejné vysvětlení jako pro úlohu Soudců a Soudů, a to od naprostého šlendriánu až po finanční spoluúčast na takto ukořistěném majetku.

Ve většině případů postačí věc odložit s odůvodněním, že byla šetřena mnoho let před jejím vznikem, či z důvodu nemožnosti zasahovat do výkonu nezávislých soudů, jsou i případy kriminalizace oznamovatele, aby si to pro příště dobře zapamatoval či aby byl na několik let uklizen do chládku a porcování kořisti nepřekážel.

Další vlna privatizace?

Konkurzní a Exekutorské zločiny již dosáhly takových rozměru, že se veřejně mluví o další vlně privatizace, kde se kradou majetky předem vytipovaných obětí, situace se stává alarmující i pro zahraniční investory.

Sněmovna dne 5. dubna 2011

Právě na téma Konkurzní a Exekutorské zločiny se konal v Poslanecké Sněmovně dne 5. dubna 2011 celodenní Seminář s názvem "Možná úskalí zneužitelnosti zákona ZKV a IZ z pohledu omezování základních lidských práv garantovaných Ústavou ČR.“.

Semináře se krom obětí Konkurzních a Exekutorských zločinů účastnili i významné osobnosti jako, zástupkyně Evropského soudu pro lidská práva a Rady Evropy ve Štrasburku, poslankyně Mgr. Karolina Peake, poslankyně JUDr. Zuzka Bebarová-Rujbrová, poslanec Michal Babák, poslance Josef Novotný, Vrchní státní zástupce JUDr. Vlastimil Rampula, náměstek Ministra spravedlnosti Mgr. František Korbel, náměstek Nejvyššího Státního Zástupce JUDr. Stanislav Mečl a další včetně mé maličkosti.

Listina základních práv a svobod

Dle zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, každému občanu České Republiky má povinnost Stát zákony a jejích naplňováním zaručovat práva vyplývající z Listiny základních práv a svobod, ve skutečnosti se tak neděje, Soudy všech stupňů často rozhodují bez jakéhokoliv ohledu na níže citované články zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod:

1. Článek 10: (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života.

2. Článek 11: (1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.

3. Článek 36: (1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. (2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanové-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. (3) Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.

4. Článek 37: (2) Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. (3) Všichni účastníci jsou si v řízení rovni.

5. Článek 38: (2) Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

Listina základních práv a svobod je v České Republice Soudci, Soudy a Exekutory porušována každodenně a s naprostou samozřejmostí, jako kdyby nikdy ani neexistovala. Soudy rozhodují neveřejně, Soudci spisy vůbec nečtou, stejně tak soudy odvolací.

Mnozí mají v neblahé paměti kauzu konkurzního soudce Jiřího Berky, což je jen vrchol obrovského ledovce, který není postaven na několika lidech ale na celém systému, na jeho dokonalé provázanosti a jednostranném výkladu zákonů v neprospěch  domnělého či vytipovaného úpadce.

Každodenní porušování Listiny základních práv a svobod

Často jsme svědky, jak ta či ona media poukazují na nedodržování Listiny základních práv a svobod například v Číně či jiných částech světa.

Ne zřídka je nám připomínána vlastní minulost, kde docházelo v 50. létech k zabavování majetku, lidem se znemožňoval přístup ke vzdělání a bylo jim upíráno právo na svobodnou volbu povolání.

Stejně tak se můžeme podívat na řadu filmů s prostředí mafie, kmotra či jiných zločineckých uskupení, se kterými státy dlouhé roky bojovaly a bojují.

Podíváme-li se na Českou cestu takového zločinu, pak zjistíme, že České pojetí formou Konkurzních a Exekutorských zločinů je mnohem dokonalejší a jde mnohem dále. Zločinci jsou často podporováni samotným Státem a systémem, nespokojí se z likvidací fyzické osoby, nespokojí se ani s kriminalizací fyzické osoby, hravě prodají majetek v řádu miliard za několik desítek či set tisíc, aby zajistili vytypované oběti deseti až sta miliónové dluhy, a aby byla zaručena jejich likvidace na několik pokolení dopředu.

Závěr

Současně se Seminářem o Konkurzních a Exekutorských zločinech  ve Sněmovních prostorách, jen o pár metrů vedle měla TOP 09 svou tiskovou konferenci, media se soustředily spíše na tuto akci. Nutno připomenout i zkušenost TV Nova, která již v minulosti za informování o Konkurzních a Exekutorských zločinech dostala 1/2milionovou pokutu, možná i proto se media Semináře neúčastnila.

Další vadou na kráse pro samotný Seminář byla i právě se rozbíhající akce kolem Ministra dopravy Víta Barty. Ministr vnitra Radek John se přes příslib účasti nezúčastnil, stejně jak Ministr spravedlnosti, Kancelář Prezidenta  Republiky a sám Ombucman.

Seminář proběhl za přítomnosti, když ne Ministrů tak alespoň snad politicky stabilnějších náměstků, zcela jasně poukázal na porušování demokratických principů již v samotném počátku tvorby zákonů. Zákony týkající se konkurzů tvoří expertní skupiny z řad Konkurzních Soudců, což zásadním a závažným porušením demokratických principů. Expertní skupiny z řad Soudců ať již vědomě či nevědomě či dokonce cíleně navrhují právo tak, aby přednostně vyhovovalo jejich výkonu, který smi provádí. Tím se stává, že návrh práva, jeho výklad i užití je zcela v jedněch rukou a může být velmi lehce zneužito, což se v řadě Konkurzních a Exekutorských zločinů děje s naprostou samozřejmostí.

Soudce je ze své funkce neodvolatelný a poškozený se stává svého práva nedovolatelný. Listina základních práv a svobod se v České Republice stává jen bezcenný cár papíru, kde k tomuto přispívá i právní názor Ústavního soudu, který nemá povinnost přezkoumávat rozhodnutí a postupy soudů nižších.

Postavení Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku na tom není v České republice jinak, jejich rozhodnutí a rozsudky nemají pro Soudy a Soudce žádnou právní váhu, viz kauza Exel vs. Česká republika (stížnost č.. 48962/99), kde Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl verdikt již v roce 2005, kde jasně konstatoval, že Ing. Ivo Exel byl na svých právech krácen a došlo k porušení Listiny základních práv a svobod ze strany Českého Státu a co na to České Soudy, dělají mrtvého brouka,  jakoby tento verdikt nikdy vyřčen nebyl.

Dalším závažným pochybením v případu Ing. Ivo Exel byl fakt, že Konkurzní Správce obchodoval s Vojenským materiálem aniž by k tomu měl patřičná oprávnění.  Mohl bych zde dlouze pokračovat, příběh od příběhu má společného jmenovatele a tím je Soudce či Státní zástupce, který nectí a zřejmě ani nezná Listinu základních práv a svobod, často nectí ani zákony České Republiky, ale stává se pro svou nekontrolovatelnost a neodvolatelnost naprosto všemocným.

Diskuse

Zdroj: foto