Miloš Zeman

                                                                                                                              prezident republiky

                                                                                                                              Pražský hrad

V Kunovicích 24. prosince 2013

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Věc: Otevřený dopis

Vážený pane presidente, vážená vládo, vážená ministryně spravedlnosti, vážený Ombucmane a další zodpovědní za stav věcí v tomto státě "Zastavte české soudy stojící na straně organizovaného zločinu" a nezříkejte se svého dílu zodpovědnosti, která je vám dána s titulu funkce kterou zastáváte. Volím formu otevřeného dopisu, aby byl celý národ svědkem toho, jak se věci mají a jak na ně ten či onen zodpovědný reaguje. Je tedy pravděpodobné, že i vaše odpovědi budou zveřejněny. Nechci vám tímto kazit štědrovečerní večeři, stačí když ji mám pokaženou sám.

Úvod

Velmi dobře vím, že se všichni můžete vymluvit, že se vás to netýká, že jsou soudy nezávislé a rozhodují jak rozhodují, ale opak je zřejmě pravdou. Český stát se po listopadu 1989 postupně pod rouškou demokracie stal zločineckým fašisticko-feudálním zřízením, který je mnohem horší jak předchozí komunistická diktatura.

Lidé vydrží hodně, ale ne zase všechno. Máme zde dnes jednoznačné znaky "Fasces", který vznikl 8. stol př.nl. v době Etrusků, jako jeden ze symbolů královské moci, kde Úředník měl právo uložit téměř libovolný trest, rovněž mám za to, že již ve starém Římě někdo prohlásil, že "otrok může ztratit jen své okovy".

Předlistopadový režim byl nesporně komunistickou diktaturou, kde byly potlačovány politické svobody, kde ne každý člověk mohl svobodně vykonávat zvolené povolání, viz můj otec či já sám, kteří měli v materiálech zapsán živnostenský původ, přesto mohli pracovat za dobrý plat a s jistými komplikacemi i studovat a cestovat. Nikdo nezůstal na ulici a bez prostředků, ba naopak "disidenti" měli jako kotelníci vždy nadstandardní příjmy. Každý měl právo na práci a slušné bydlení. Občas měl někdo pocit, že nesouhlasí s režimem a nechal se zlákat vidinou dokonalého západu, podpořenou propagátory organizátory přes hraničních útěků. Na jeden takový svým životem doplatil i můj bratr, takže patřím spíše k obětem, ale hlavně k těm co měli s totalitním předlistopadovým režimem vlastní zkušenost a tisíce politických procesu padesátých let jsou nesmazatelné.

Polistopadový režim to vzal poněkud z jiného konce, začal se ohánět demokracií a svobodami, ale zůstalo pouze u svobod deklarovaných či jen politických a ekonomické se poněkud vytratily, či platí jen pro hrstku vyvolených. Tak se stalo, že vzniku Československa předcházela Washingtonská deklarace z 18.října 1918, kde se Masaryk s Benešem zavázali k vyvlastnění feudálů, což se následně po vzniku republiky stalo zákonem č. 215/1919 Sb s názvem POZEMKOVÁ REFORMA. Tímto zákonným aktem byl oficiálně ukončen feudalismus a nastolen kapitalismus, málo kdo však již ví, že platnost POZEMKOVÉ REFORMY byla ukončena podle § 32 zák. č. 229/1991 Sb. ode dne 24.6. 1991, jako jedním z prvních kroků polistopadové garnitury, tedy vzhůru zpět k feudalismu. Následně byly přijímány další a další zákony umožňující beztrestné vykrádání a zotročování statisíců a milionů lidí a abych nezůstal jenom u těch zákonů, vše dokoná správný úředník na správném místě, pak je zcela jedno jaké zákony zde jsou. Zloděj či kdokoliv vlivný jen označí majetek, který má být ukraden a soudce státní úředník či exekutor podnikatel se již postará, aby bylo vše dokonale a bezezbytku ukradeno, to vše za přihlížení policie a státních zástupců. "Fasces" opět povýšen na společenský řád!

Mohlo by se někomu nyní zdát, že jsem se úplně pomátl, ale není tomu tak, jen jsem si sám prožil o čem nyní píši a velmi dobře vím, že zde současnou zákonnou cestou se současnými lidmi nelze nic moc změnit a hrozím se doby, kdy statisíce či miliony okradených a okrádaných prozřou či budou natolik bezradní, že si uvědomí, že "otrok může ztratit jen své okovy", pak vezmou spravedlnost do svých rukou a potečou potoky krve. Abych této situaci předešel, rozhodl jsem se svůj příběh medializovat ještě více jako doposud a ukázat tak zrůdnost tohoto režimu, soustavně apelovat na mocné tohoto státu, aby se své zodpovědnosti neustále nezříkali a konečně začali konat a nenechali vše hnát do naprostých krajností.

Je štědrý večer, ale ne pro všechny je stejně štědrý a pro někoho nemusí být štědrý vůbec, stejně tak tomu bylo či mohlo být v minulosti či budoucnosti.

Vlastní příběh

V roce 1997 a 1998 jsem měl obchodní kontakty s Ing. Liborem Petřekem, jak je dohledatelné v obchodním rejstříku nar. 14.7.1964, bytem Wolkerova 1044, Rožnov pod Rad. v počátku vystupoval velmi seriozně, půjčil jsem si 150tis Kč a dohodl naší budoucnost spolupráce.

Později se však ukázalo, že jde o prolhaného a velmi vychytralého podvodníka s kontakty na správných místech, který uzavírá podvodné smlouvy, kde je ručení vždy výrazně větší než půjčená částka, když se to až po podpisu smlouvy zjistí, neboť dohodnuto bylo něco zcela jiného a Ing. Petřek ve správný čas smlouvy vymění, argumentuje odůvodněním kdyby náhodou bylo potřeba půjčit více.

Po splacení celého dluhu se však zástava nevymaže a po čase se použije jako exekuční titul, kterým sice není, ale soudy jdou Ing. Petřekovi jak se říká na ruku a pak již jenom hledají, jak takto vytipovaný majetek společnými silami ukrást. Krom toho Ing. Petřek převádí předlužené firmy na, například nic netušící důchodce či jiné bíle koně. Takto se v rukou Ing. Libora Petřeka ztratilo daleko přes neuvěřitelných 100mil Kč, slovy přes sto miliónů korun českých, o které musel na druhé straně někdo přijít. Více jak 100mil Kč je již částka ze které se dá opravdu kdokoliv uplatit či ovlivnit a v Petřekově případě to zřejmě nebude moc jinak.

Rok 1997 2Nc57/97

Pod č.j. 2Nc57/97 je mi Okresním soudem ve Valašském Meziříčí v rámci konkurenčního boje nezákonně zablokován majetek, blokace je sice celá nezákonná, přesto trvala na samotném Katastru dlouhých 14 let a vytvořením platební neschopnosti napomohla i podmínkám vyhlášení konkursu na mou osobu a majetek. Náhrada škody způsobené mi státem není dodnes úplně uzavřena.

Rok 1998 pokus o krádež obchodu a neuhrazení závazků.

V roce 1998 jsem měl veškeré závazky vůči Ing. Petřekovi vypořádány, naopak byl on a jeho společnost mými dlužníky ve výši 207tisKč. Ani jsem v té době netušil, že již tehdy na základě plné moci se pokusil ukrást nemovitost č.p. Zubří 64 a to ve prospěch své společnosti Universal Network Marketing spol. s r.o.. tento fakt je velmi důležitý, neboť se jednalo o společnost s.r.o, kde není možné obchodovat na základě ústních smluv, kde jsou slyšeny pouze Petřekovy verze a pokud bylo v písemné smlouvě na jejíchž obou stranách stal Ing. Libor Petřek napsáno, že kupní cenu 500tis zaplatil před podáním na Katastr, tak to musela být pravda doložitelná účetními a bankovními doklady. Samozřejmě, že se jednalo o jeden z Petřekových podvodů, ale policie věc odmítala šetřit a katastr dlouhé roky odmítal doličné doklady vydat. Proč asi?

Rok 1999

Jako obranu proti trestnímu stíhání a soudnímu vymáhání částky 207 tis, které mi Ing. Petřek a jeho společnost dlužily podal návrh na konkurz a začaly se dít divy.

Rok 2000

Na můj majetek je vyhlášen konkurz, obrana neexistuje žádná, pohledávka zloděje Ing. Libora Petřeka je správcem uznána a nikdo mi nevymluví, že se tak nestalo za úplatu. Konkurz je však zapříčiněn hlavně mou platební neschopností zapříčiněnou nezákonným č.j. 2Nc57/97 je mi Okresním soudem ve Valašském Meziříčí.

Od 19.10.2000 zabavovány všechny finanční prostředky, mám vyživovací povinnost ke čtyřem dětem, z toho mám dvě ve vlastní péči, jsem trestně stíhán pro neplacení výživného. Na štědrý den mi umírá nevlastní otec, kterému jsem zůstal hodně dlužen, když nebylo v mých silách mu být v posledních chvílích na blízku. Byl to velmi smutný štědrý večer, zemřel mi nevlastní otec, který mne vychoval a já neměl pro své dvě děti ani na koupení kousku chleba, bez elektřiny, bez topení, bez vody. Na pohřeb jsem šel dlouhé hodiny pěšky.

Jak se však ukazuje byla dlouhodobá blokace mých prostředků, pro mne v té době ve vztahu k mé osobě a rodině naprostým hyenismem, ale dle Krajského soudu v Ostravě zcela v pořádku viz č.j. 10Co744/2012-235 ze dne 30. září 2013 a správce se tím ničeho nedopustil, jinak by přece nemohl Okresní ani Krajský soud mít seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem.

I otrok měl právo na stravu i vězeň musí dostat najíst, dokonce i ve fašistických koncentračních táborech dostávali omezený příděl stravy, ale dle Usnesení Okresního soudu ve Valašském Meziříčí a odvolacího Krajského soudu v Ostravě to v mém případě od 19.10.2000 až do 30.5.2001neplatilo, tento čas jsem se měl se svými dětmi zřejmě postit a ne si zbytečně na správce stěžovat. Nechat někoho takovým způsobem likvidovat považuji za podlý Hyenismus, mnohem horší jak právo "Fasces", co si však mám myslet o usnesení dvou soudů, které toto jednání shledalo jako zákonné a v ničem nezávadne?

Rok 2001

Konkurz pokračuje, stejně jak má finanční blokáda, chodím do práce, ale veškeré prostředky jsou mi neustále zabavovány, včetně prostředků mých dětí. Hyenismus je zde slabé slovo, půl roku bez prostředků, hladovka bez vody, elektřiny a topení a ejhle dle Krajského soudu v Ostravě č.j. 10Co744/2012-235 je to zcela v pořádku a správce tím ničeho neporušil, o blokaci prostředků jsem věděl dostatečně dlouho dopředu a již jsem si na to mohl zvyknout, nějakých 50hodin chůze k soudu a spět není žádná překážka, která by mi mohla bránit se k přezkunému jednání dostavit.

Kdyby takové české soudy soudily pověstné případy dlouhodobě vězněných a znásilňovaných žen, jak by to asi dopadlo? Ženy si na dlouhodobé věznění a znásilňování mohly zvyknout a ještě by musely zaplatit za stravu a ubytování. To snad nemyslí nikdo v této zemi až na soudy či soudce vážně?

Rok 2005

Po nekonečných pokusech zlodějskou pohledávku alespoň popřít, přichází i žaloba na popření pohledávky č.j. 40Cm132/2003-25, ale ta není dle Krajského soudu v Ostravě č.j. 10Co744/2012-235 popřením pohledávky, to mělo jít údajně k jinému soudu. Pokud je mi i bez právního vzdělání známo, tak každý soud jako první zkoumá svou věcnou příslušnost a pokut o žalobě na popření pohledávky měl rozhodnout soud jiný, pak nic soudu nebránilo aby to věcně příslušnému soudu poslal. Aby Krajského soudu v Ostravě potvrdil Usnesení Okresního soudu, že žaloba na popření pohledávky není popřením pohledávky je taky trochu silná káva.

Rok 2009 a dále

Zloděj Petřek chce doplatit zbytek smyšlené pohledávky. Podávám trestní oznámení, bráním se všemi možnými prostředky, žádám právního zástupce, ale ten je mi v rozporu s Listinou práv a svobod upírán, žádám odložení exekuce, ale nic se neděje, žádám zastavení exekuce ale to je účelově odkláněno na zrušení exekuce a to náš právní řád zase nezná, opakovaně dávám návrh na zastavení exekuce, aby zloděj Petřek mohl konečně svou pohledávku doložit, aby konečně o ni mohl rozhodnout soud, ale soudy stojí skálopevně na straně zlodějů a není tomu jinak ani nyní.

Řadu mých popření pohledávky Okresní i Krajský soudu v Ostravě č.j. 10Co744/2012-235 popírá, zadržováním prostředků 50 hodin potřebné chůze k jednání a zpět nebere jako žádnou překážku a mé písemné popření, které měl správce za tímto účelem na přezkuném jednání u sebe a údajně jej tam i přečetl, oba soudy raději zapírají, přesto, že jsem na tuto skutečnost opakovaně písemně upozorňoval. Záznamy či přepisy mých vyjádření se nějak u soudu ztrácí, jako bych k věci nic neřekl.

Vyvstává otázka, jaká je ochrana před takto zmanipulovanými či uplacenými soudy, odpověď je že žádná, není žádného dovolání a ani Ústavní soud zde nic nezmůže, neboť jeho povinností není přezkoumat správnost rozhodnutí, ale jen zda bylo ve věci jednáno. Jsme často svědky, že jsou po více jak 50 letech voláni k zodpovědnosti soudci z 50. let, ale kdo je vlastně soudí? Soudí je dnešní soudci, kteří jsou neodvolatelní a za své jednání nenesou žádnou zodpovědnost, přičemž je jejich jednání vesměs nenapadnutelné a také nepřezkoumatelné. Není to trochu zvrhlost, aby vybraná skupina obyvatel rozhodovala o osudech milionů a za své činy nenesla vůbec žádnou zodpovědnost? Není na čase volat po stejné zodpovědnosti jaká je dopřána kterémukoliv jinému smrtelníku, za poškození až tříměsíční pat, za úmyslné poškození trestní zodpovědnost bez omezení výše náhrady škody.

Štědrý večer 24. prosinec 2013

Stát mi ukradl již 17. štědrý večer, tak dlouho mne bezdůvodně vykrádá a likviduje, ukradl mi všechen majetek, ukradl mi vlastně celý můj život a ještě si ze mne dělá otroka s povinností platit na zloděje, který nakradl za pomocí státu daleko přes 100mil Kč a ještě stále nemá dost. Vzpomínám i na mou likvidaci před 13 roky, kdy zemřel právě na štědrý večer můj nevlastní otec a nikdy jsem mu již nemohl vysvětlit, že jsem o dům který mi pomáhal stavět přišel státní zvůlí. Později zemřela i má matka, taky se již nikdy nedozví, že jsem se stal pouze obětí dokonale organizované zlodějny a že nejsem sám, že takto stát napomáhá vykrádat statisíce či miliony lidí. Že je zcela běžné, že si exekutor vezme jako své náklady stonásobek dlužné částky, že cíleně zabavuje majetek, který dlužníkovi nepatří a spoléhá na to, že se nikdo soudit v rámci rodiny nebude a když, tak to soud stejně zamete. Stejně jak v mém případě, kdy žádný soud nikdy ani nerozhodl a přesto se krade a krade a krade.

Nyní řeším jak na sklonku života zastavit dokonale organizovanou zlodějnu, řeším to vlastně celých 17 let a je mi zcela jasno, že to běžnou cestou, kde jeden soud zametá stopy a druhý na tom není líp, asi nepůjde. Když sám Ústavní soud účelově ve věci náhrady škody způsobené nezákonným zablokováním mého majetku 2Nc57/97 účelově lže? Domníval jsem se, že je přinejmenším vhodné na tento fakt upozornit předsedu Ústavního soudu pana JUDr. Pavla Rychetského, ale ten jen konstatoval že nic konat nemůže. V této kauze to vidím naprosto stejně.

Nápravu může přinést snad jen vládní vyšetřovací komise, která by tyto činnosti prověřila a upravila zákony v souladu se zdravým rozumem, nebo pak zbývají jen masové nepokoje a řešení silou, které nepovažuji za projev vyspělosti, ale nevyhnutelnosti, neboť všechny jiné řešení již zklamaly.

Časový sled některých dokladů

Jen několik důležitých milníků, kde je patrné nezákonné zabavování prostředků, ale také opakovaná snaho o popření smyšlené pohledávky.

1.       04.02.1998 se Ing. Libor Petřek pokusil ukrást nemovitost čp. Zubří 64, o tomto jsem se však dozvěděl až v roce 2003!

2.       02.09.1998 jsem podal podnět policii ČR, pro podezření, že se mne Ing. Libor Petřek snaží vykrást a své závazky neplatit.

3.       10.09.1998 jsem písemně rekapituloval stav vzájemných závazku

4.       31.12.1998 jsem jako součást inventury písemně oznámil Ing. Liboru Petřekovi jednostranný zápočet s mou pohledávkou za ním a jeho společností 207tis Kč.

5.       11.03.1999 podal Ing. Libor Petřek návrh na konkurz na mou osobu.

6.       08.04.1999 jsem se vyjádřil k návrhu na konkurz a Petřekovu smyšlenou pohledávku jsem popřel.

7.       21.02.200 je na můj majetek vyhlášen konkurz.

8.       17.11.2000 píši písemně správci, aby ošetřil v souladu se zákonem mou nezabavitelnou částku a neohrožoval tak chod rodiny a vše další.

9.       13.12.2000 žádám Krajský soud o sjednání nápravy, neboť jsou mi od 19.10.2000 zabavovány všechny finanční prostředky.

10.   18.01.2001 mi odpovídá ministr spravedlnosti, že mám své stanoviska prezentovat v průběhu řízení.

11.   24.01.2001 oznámení Okresnímu státnímu zastupitelství, že jsou mi a mým dětem nezákonně odebírány všechny prostředky.

12.   06.03.2001 Odpověď Krajského soudu na stížnost na zadržování prostředků, kde je jasně napsáno, že mi musí zůstávat nezabavitelná částka.

13.   13.04.2001 Dopis Ombucmana, že nemůže nic dělat

14.   18.04.2001 Má stížnost ke Krajskému soudu na trvalé zadržování prostředků

15.   20.04.2001 Usnesení o nařízení přezkumného jednání

16.   09.05.2001 Dopis Krajského soudu s oznámením, že má správce jeden týden tedy do 10.05.2001 dal věci do pořádku včetně navrácení nezákonně zadržovaných peněz. Přílohou je úřední záznam ze dne 03.05.2001, plný správcových lží.

17.   16.05.2001 písemné popření Petřekovy smyšlené pohledávky, zasláno správci na jeho žádost jako podklad pro přezkumné jednání.

18.   20.05.2001 písemné popření Petřekovy smyšlené pohledávky, předáno správci osobně na jeho žádost, jako podklad pro přezkumné jednání.

19.   24.05.2001 omluva na přezkumném jednání, jsem si vědom své nutnosti a nezastupitelnosti na jednání a nevyslovuji však souhlas s jeho projednáním, pouze se omlouvám, neboť mi správce přes opakované urgence znemožňuje zadržováním prostředků se na jednání dostavit.

20.   31.05.2001 žádám Krajský soud o předběžné opatření ve vztahu k Ing, Liboru Petřekovi, rovněž lze považovat za opakované popření smyšlené pohledávky.

21.   31.05.2001 opakovaně žádám státní zastupitelství o to aby ve věci Petřekova podvodu konalo, rovněž lze považovat za opakované popření smyšlené pohledávky.

22.   04.07.2001 policie odkládá můj podnět proti správci na zadržování finančních prostředků, neboť ten mi peníze před 4. červencem 2001 zaslal, a půlroční zadržování se tak ospravedlnilo, jako by se nic nestalo.

23.   20.07.2001 pod tlakem okolností je vyměněn správce

24.   24.05.2002 podávám stížnost na postup ve věci č.j. 13C94/2001.

25.   06.03.2002 pod č.j. 13C94/2001/23 z mé strany jednoznačné popření pohledávky, je zamítnuta pro nedostatek legitimity má žaloba na zrušení zástavní smlouvy, kterou použil Ing. Libor Petřek jako základ smyšlené pohledávky.

26.   21.01.2003 se pokouším opakovaně získat podvodnou smlouvu ze dne 04.02.1998, kterou se Ing. Libor Petřek pokusil ukrást nemovitost čp. Zubří 64

27.   25.03.2003 mi katastr zasílá podvodnou smlouvu ze dne 04.02.1998, kterou se Ing. Libor Petřek pokusil ukrást nemovitost čp. Zubří 64

28.   25.05.2005 má Žaloba na popření pohledávky je zamítnuta pod č.j. 40Cm132/2003-25 a dále s odůvodněním, že pokud mi bylo správcem se přezkumného jednání účastnit, považují se všechny závazky za mnou popřené...

29.   02.06.2005 mi radí president republiky, abych se poradil s právníkem.

30.  30.09.2013 Usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. 10Co744/2012-235, dle kterého popření pohledávky není popření pohledávky, 1/2roku nezákonného zabavování prostředků je zcela v pořádku a 50hod. chůze k přezkumnému jednání není dostatečnou překážkou a písemné popření na přezkumném jednání se zapírá a tím neuznává ....

co:

·         Ing. Jiří Rusnok, předseda vlády České republiky v demisi

·         Mgr. Marie Benešová, Ministerstvo spravedlnosti ČR

·         Mgr. Bohuslav Sobotka, předseda vlády České republiky pravděpodobný nový

·         JUDr. Varvařovský Pavel, VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV-OMBUDSMAN

·         Další funkcionáři či media dle mého uvážení.

Ing. Bohumil Federmann

Úvod

Před necelým stoletím střídalo tržní hospodaření dožívající Feudální režim, ve světě probíhající POZEMKOVÉ REFORMY u nás napsané a podepsané samotným T. G. Masarykem, nesoucí jeho odkaz příštím generacím, měla ukončit feudální režim a přinést bohatství a blahobyt lidu tehdejšího Československa, zákon viz níže:

Zákon č. 215/1919 Sb.

Národního shromáždění o zabrání velkého majetku pozemkového

Oblasti úpravy:

NACIONALIZACE PŮDY A POZEMKOVÉ REFORMY.;

schváleno (Vydáno): 16.04.1919 Účinnost od: 24.04.1919 Zrušeno: 24.06.1991

Uveřejněno v č. 43/1919 Sbírky zákonů na straně 289

Pozn.: podle § 32 zák. č. 229/1991 Sb. se předpis ode dne 24.6.1991 nadále nepoužije;

215/1919 Sb.

Zákon

ze dne 16. dubna 1919

o zabrání velkého majetku pozemkového.

Změna: 387/1919 Sb.

Změna: 108/1921 Sb.

 Na základě usnesení Národního shromáždění nařizuje se:

§ 1

Aby byla provedena úprava pozemkového vlastnictví, zabírá se státem velký majetek pozemkový (§ 2), ležící v území Československé republiky, v to čítajíc velký majetek vázaný, a zřizuje se úřad pozemkový.

§ 2

Velkým majetkem pozemkovým jest rozuměti soubory nemovitostí s právy, která jsou spojena s jejich držením, jestliže výměra náležející v území Československé republiky vlastnicky jediné osobě nebo týmž spoluvlastníkům je větší než 150 ha půdy zemědělské (rolí, luk, zahrad, vinic, chmelnic), nebo 250 ha půdy vůbec. Manželé nerozvedení považují se za osobu jedinou.

§ 3

Ze záboru jsou vyloučeny:

a) objekty právně i hospodářsky samostatné, jež neslouží hospodaření na zabraných nemovitostech;

b) majetek zemský, okresní a obecní (jmění i statek), s výhradou zvláštních zákonných ustanovení o jejich úpravě. O majetku urbariálních obcí a kuriálných komposesorátech bude rozhodnuto zvláštním zákonem.

§ 4

Jestliže se po vyhlášení tohoto zákona soustředí (ve vlastnictví jediné osoby, týchž spoluvlastníků, nerozvedených manželů neb rodičů a dětí prvého stupně) ze svobodného majetku pozemkového soubor nemovitostí, který je podle §§ 2 a 3 předmětem záboru a přesahuje výměru uvedenou v § 2, stává se tento soubor majetkem zabraným.

§ 5

Záborem uvedeným v § 1 nabývá Československá republika práva, zabraný majetek přejímati a přidělovati (§§ 10 a 11).

§ 6

Osoby, které podle práva občanského jsou oprávněny hospodařiti na zabraném majetku, pokud nebude státem převzat, jsou napříště povinny na něm hospodařiti řádně. O následcích porušení této povinnosti jakož i o povinnostech a ochraně osob na zabraném majetku zaměstnaných budou dána zvláštní ustanovení.

§ 7

Zcizení, pronájem zabraného majetku, jeho zavazení a dělení vyžaduje úředního souhlasu (§ 15) a nemá bez něho proti státu právních následků.

(1) Zcizení, dělení, zavazení, pacht a nájem zabraného majetku vyžaduje svolení pozemkového úřadu a jest bez něho neplatné.

(2) Pozemkový úřad uděluje svolení, může uložiti podmínky a učiniti výhrady.

§ 8

Na zabraný majetek lze vésti exekuci jedině vnucenou správou.

§ 9

O náhradě za převzatý majetek bude rozhodnuto zvláštním zákonem. Zvláštním zákonem provede se zásada, že bez náhrady bude převzat majetek příslušníků nepřátelských států, příslušníků bývalé panovnické rodiny Habsbursko-Lotrinské, majetek nadací spočívajících na právech ze šlechtictví zrušeného zákonem ze dne 10. prosince 1918, čís. 61 Sb. z. a n.; majetek, jehož užívání zakládá se na výkonu funkcí, úřadů a důstojenství cizozemských, nebo který s takovou funkcí, úřadem nebo důstojenstvím jest spojen; majetek bezprávně nabytý; majetek osob, které se hrubě provinily proti československému národu ve světové válce; konečně majetek, který podle ustanovení zákonů finančních připadne státu jako splátka na dávku z majetku. Při převzetí zabraného majetku jest postupovati tak, aby osoby, pro které na zabraném majetku váznou práva, jakož i osoby, které mají proti dosavadnímu vlastníku právo z poměru služebního, zaopatřovacího a pachtovního, nebyly zkráceny.

§ 10

Pokud stát převzatého majetku nepodrží pro účely všeobecně prospěšné, přidělí jej úřad pozemkový postupně do určité výše do vlastnictví nebo pachtu malým zemědělcům, domkářům, drobným živnostníkům, bezzemkům, a to zvláště příslušníkům ozbrojené moci československé a válečným invalidům, kteří by na půdě chtěli a mohli hospodařiti, pak družstvům složeným z uvedených osob, družstvům bytovým, spotřebním a zemědělským, obcím a jiným veřejným svazkům k účelům všeobecně prospěšným, vědeckým a humanitním ústavům. Půdy může býti užito také k jiným účelům všeobecně prospěšným. O osobách a korporacích, kterým lze půdu přiděliti, o výměře přídělu a právech k němu a o omezeních práva vlastnického k přidělené půdě budou dána podrobnější ustanovení zvláštním zákonem.

§ 11

Osoby, jejichž majetek tímto zákonem se zabírá, po případě jejich dědicové, mají právo, aby jim byla z majetku jim zabraného přidělena majetnost nepřesahující výměry uvedené v § 2, pokud možno dle jich volby. Osobám těmto lze propustiti ze záboru i větší výměru, hledíc k tomu, jaká jest potřeba půdy na jednotlivých místech, hledíc k její jakosti a k tomu, čeho žádá účelné hospodaření, zřetel na zemědělský průmysl, zásobování měst i jinaké zřetele všeobecného blaha. Ze záboru nesmí býti propuštěno více než 500 ha půdy (§ 2).

§ 12

Při převzetí zabraného majetku státem jsou vlastníci živého a mrtvého zařízení, jež až dotud sloužilo hospodaření na převzatém majetku, povinni prodati za plnou cenu poměrnou část tohoto zařízení státu.

§ 13

Před skutečným převzetím musí býti dána výpověď osobám, které hospodaří té doby na půdě, o jejíž převzetí jde. Podrobnější ustanovení budou vydána zvláštním zákonem.

§ 14

Je-li místní potřeba půdy naléhavá, a nestačí-li pozemky zabrané, anebo žádá-li toho obecné blaho, může pozemkový úřad vyvlastniti půdu i pod meze stanovené § 2.

§ 15

Úkony tímto zákonem státu svěřené obstará úřad pozemkový. Úřad je podřízen ministerské radě, jeho předsedu jmenuje president republiky, správní výbor bude volen Národním shromážděním. Další ustanovení o tomto úřadě a jeho působnosti budou dána zvláštním zákonem. Finanční operace plynoucí z provádění tohoto zákona buďtež svěřeny veřejnoprávním ústavům úvěrním. Pokud vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení nebude oznámeno, že pozemkový úřad zřízený podle 15 vstoupil v činnost, vykonává úkoly pozemkového úřadu v naléhavých případech ministerstvo zemědělství.

§ 16

Zabraný majetek jest vyšetřiti a uvésti v patrnost knihovní poznámkou, že majetek jest zabrán. I pokud tato poznámka není v knihách, nemůže se nikdo dovolávati, že beze své viny nevěděl o záboru pozemkového majetku vysloveném § 1. Aby majetek zabraný byl řádně vyšetřen, mohou býti nařízením učiněna potřebná opatření a při tom zejména může též majitelům pozemků, nebo jejich zástupcům, být uložena povinnost ohlašovací.

§ 17

Pokud tento zákon jinak neustanovuje, trvají posavadní práva a závazky ohledně zabraného majetku beze změny.

§ 18

Smlouvy o zcizení, pronájem a zavazení zabraného majetku uzavřené po 28. říjnu 1918 jsou proti státu bezúčinny, nebude-li prokázáno, že šlo o jednání, kterého si vyžádalo řádné hospodaření. Právní jednání schválená ministerstvem zemědělství ve smyslu zákona z 9. listopadu 1918, č. 32 Sb. z. a n., o obstavení velkostatků, neb úřady, příslušnými podle § 4 zákona z 10. prosince 1918, č. 64 Sb. z. a n., o mimořádných přechodných ustanoveních na Slovensku, jsou také naproti státu účinna i bez tohoto průkazu. Ale schválení vylouděné nepravdivými údaji není naproti státu účinno, uplatní-li pozemkový úřad do roka tuto okolnost. Stalo-li se schválení podle odst. 2. s výhradou příští zákonné úpravy právních poměrů k půdě velkostatků, vyžaduje se schválení nové podle § 7 tohoto zákona.

§ 18a)

(1) Kdo smlouvu o zcizení nebo dělení zabraného majetku plní nebo plnění přijme dříve, než pozemkový úřad k tomu svolí (§ 7), dopouští se přestupku a bude potrestán vězením od jednoho měsíce do šesti měsíců. S trestem tím může býti spojen trest na penězích od jednoho tisíce do padesáti tisíc Kč.

(2) Kdo rozprodává (parceluje), do rozprodeje dá nebo do rozprodeje přijme zabraný majetek zcela nebo z části dříve, než pozemkový úřad k tomu svolí, dopouští se přečinu a bude potrestán tuhým vězením od šesti měsíců do jednoho roku. S trestem tím může býti spojen trest na penězích od deseti tisíc do jednoho milionu Kč.

(3) Kdo při jednání uvedeném v odstavci prvém a druhém spolupůsobí z důvodů zištných nebo výdělečných (§§ 5, 9 a 239 trestního zákona ze 27. května 1852, č. 117 ř. z., a hlava V. zák. čl. V. z roku 1878), dopouští se trestných činů tam uvedených a bude potrestán tresty tam stanovenými.

(4) Pokus je i v oblasti trestního práva uherského trestný.

(5) Náhradní trest za nedobytný trest peněžitý budiž vyměřen stejným druhem trestu jako trest hlavní; úhrn těchto trestů nesmí překročiti nejvyšší hranici sazby.

§ 18b)

(1) Dopustí-li se někdo trestných činů, uvedených v § 18 a), provozuje svou živnost, může býti v rozsudku vyřknuta také ztráta živnostenského oprávnění.

(2) Na ztrátu živnostenského oprávnění podniku může uznati soud také tehdy, byl-li odsouzen zřízenec, zmocněnec, zástupce nebo jiný orgán tohoto podniku.

(3) Jde-li o obvinění zřízence, zmocněnce, zástupce nebo jiného orgánu podniku, buď užito obdobně ustanovení § 16 zákona o soudech lichevních ze dne 17. října 1919, č. 567 Sb. z. a n.

§ 18c)

Jiné přestupky tohoto zákona i zákonův a nařízení provádějících trestají se politickým úřadem (administrativní vrchností policejní) pokutou do padesáti tisíc Kč nebo vězením do jednoho měsíce.

§ 18d)

Tresty peněžité a pokuty, uložené podle tohoto zákona nebo podle zákonův a nařízení provádějících, plynou do fondu zřízeného u pozemkového úřadu podle § 18 zákona z 11. března 1920, č. 166 Sb. z. a n. (zákona úvěrového).

§ 19

Zákon tento působí ode dne vyhlášení.

§ 20

Provedení zákona ukládá se veškerému ministerstvu. Přestupky tohoto zákona i zákonův a nařízení, které budou vydány u provádění jeho, trestají se pokutou do K 50.000,-, nebo vězením do jednoho měsíce. Tresty tyto ukládají politické úřady.

T. G. Masaryk v.r.,

Švehla v.r.,

v zastoupení ministerského předsedy a jako  ministr vnitra.

Habrman v.r.,

jako ministr školství a národní osvěty a v zastoupení   ministra financí a ministra obchodu.

Dr. Soukup v.r.,

jako ministr spravedlnosti a v zastoupení ministra veřejných prací a ministra Dra Hrubana.

Dr. Winter v.r.,

Dr. Vrbenský v.r.,

jako ministr pro zásobování lidu a v zastoupení ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Klofáč v.r.,

Stříbrný v.r.,

jako ministr pošt a telegrafů a v zastoupení ministra zemědělství a ministra železnic.

Závěr

Platnost POZEMKOVÉ REFORMY však byla ukončena podle § 32 zák. č. 229/1991 Sb. ode dne 24.6. 1991 až současným rádoby "demokratickým" režimem! Otázkou zůstává, PROČ se šlo daleko před tolik zaříkané Benešovy dekrety, PROČ se zničily základy na kterých měla stát Masarykova republika, PROČ se pošlapal Masarykův odkaz, PROČ se zničil konec Feudálního režimu a počátek Kapitalismu, který přežil i Socialistický stát či Komunistický režim? Komu asi bránila POZEMKOVÁ REFORMA v budoucím uzurpování majetku?

Diskuse

Úvod

Stav české justice je jaký je, něco je důmyslně ukryto v zákonech, ale nemalá část je v práci konkrétních lidí, této problematice se nedobrovolně s donucením jako oběť Konkurzních a Exekutorských zločinů či další vlny privatizace věnuji již řadu let. Na toto téma jsem napsal řadu článků popisujících konkrétní případy a situace, uvedu příklad:

• Ústavní soud ČR hrobařem lidských práv
• Soudy ve službách organizovaného zločinu?
• Otevřený dopis Mgr. Karolíně Peake
• Zastřel si svého státního zástupce? pokračování
• Zastřel si svého státního zástupce?
• Zastřel si svého soudce?
• Soudci aneb nikým nekontrolovatelná Justiční Mafie  

Když Ústavní soud účelově lže

Co dělat když Ústavní soud účelově lže? Domníval jsem se, že je přinejmenším vhodné na tento fakt upozornit Předsedu Ústavního soudu, pana JUDr. Pavla Rychetského, proto jsem mu napsal dopis, který jsem koncipoval jako otevřený dopis a zevrubně mu situaci nastínil.

To že je Ústavní soud konečný, mi bylo jasné, ale snažil jsem se o to, aby se podobné zvěrstva dále nepáchaly, aby Ústavní soud ČR hájil lidské práva a soudil dle svého svědomí a rozumu, ne jenom účelově vyplňoval kolonky s vědomím, že na ničem již nezáleží, neboť jejich výsledek práce je nepřezkoumatelný, tedy i neopravitelný a nepotrestatelný.

Text otevřeného dopisu:

                                                                                                        Předseda Ústavního soudu

                                                                                                        JUDr. Pavel Rychetský

Přeji krásný den, pane JUDr. Pavel Rychetský

Stížnost

Koncipováno jako otevřený dopis.

Vážený pane předsedo Ústavního soudu, pane JUDr. Pavle Rychetský, osobně si vás i vaší práce velmi vážím, přesto si dovoluji tímto stěžovat na vámi řízený Úřad, Ústavní soud ČR, který své rozhodnutí Usnesení Ústavního soudu České Republiky č. I. US 2483/12 ze dne 11. září 2012 opírá, troufnu si napsat, zjevně a neostyšně o účelovou lež.

Abych přešel ke své záležitosti, stručný popis je dostupný na http://www.federmann.cz/index.php/justicie/84-fakta/485-ustavni-soud-r-hrobaem-lidskych-prav.html.  3. 12. 1997 mi Okresní soud, soud prvního stupně nezákonně zablokoval majetek, Krajský soud jako soud druhého stupně, konstatoval, že Okresní soud nebyl k tomuto kroku věcně příslušný a předal věc soudu věcně příslušnému, tedy soudu Obchodnímu, Krajský soud však nezrušil Usnesení Okresního soudu jako celek, ale pouze jeho mnou napadenou část. Obchodní soud posléze řízení zastavil. Okresní soud na mnou podaný návrh na zrušení jako celku nikterak nereagoval, neboť to řešil věcně příslušný Obchodní soud a ten to již zastavil a dál jej to nezajímalo.

Pro Katastr však zastavení u Obchodního soudu bylo pouze zastavení věci, ve které Obchodní soud nic neučinil, zablokování věcně nepříslušným Okresním soudem tak zůstalo stále v platnosti. V té době jsem již žádal po Ministerstvu náhradu škody za nezákonnou blokaci svého majetku, ta však trvala dále a dále, až na mne podal můj dlužník, aby nemusel své dluhy uhradit, návrh na konkurz, ve kterém jsem byl jako úpadce, zbaven svých práv a možnosti se jakkoliv bránit a majetek byl celý rozkraden.

Po dlouhé době začala žaloba na náhradu škody podaná již v roce 1998 pokračovat, jako práva znalému vám nemusím vysvětlovat, že zastavení řízení u Obchodního soudu, který nic nenařídil, není dostatečný doklad pro výmaz omezení dispozičních práv zapsaných na Katastru nařízených Okresním sic věcně nepříslušným soudem, tento fakt však Okresní soud nevzal na vědomí a ani jej při jednání nechtěl slyšet! Okresní soud měl jediný cíl a to smést mou žalobu na náhradu škody všemi prostředky. Odvolací Krajský soud sic nařídil jednání, sic mi dal právníka, ale ten měl dovoleno, pouze odpovědět na otázku, zda trváme na odvolání, slovem ANO. Krajský soud jednoduše opsal rozsudek soudu okresního s tvrzením, že si za vše mohu sám, když jsem na základě zastavení řízení u Obchodního soudu nevymazal blokaci nařízenou soudem Okresním. Připadal jsem si jako v jiném světě, když tak triviální záležitost byla nad možnosti chápání soudů prvního i druhého stupně.

Dovolací soud neuznal za vhodné se ani mým podáním zabývat, můj právník se k mému podání připojil a soud vyžadoval jeho ztotožnění. Fakt že Krajský soud nevědomě lhal, že Okresní soud vymazal blokaci, jak jen nejdříve mohl, přičemž jak jsem sám zjistil a doložil, byla blokace v den konání soudu ještě v platnosti, tedy již 14let a byla vymazána až po mé návštěvě Katastru. Ne jinak tomu bylo u Ústavního soudu ČR, který vynesl zamítavé Usnesení s odůvodněním, že jsem si vše zavinil sám, když jsem na základě zastavení řízení u Obchodního soudu, který nic nenařídil, sám nevymazal omezení dispozičních práv zapsaných na Katastru nařízených soudem Okresním.

Vážený pane předsedo Ústavního soudu, pane JUDr. Pavle Rychetský, tak nevím jestli mi lhal vedoucí Katastrálního úřadu v dopise i při osobním jednání, nebo zde lžou svorně čtyři stupně českých soudů, včetně vámi řízeného Ústavního soudu ČR, nebo je to jen šlendrián, či někým uplacené jednání, nebo politická objednávka nic nepřiznávat? Nejvyšší soud má tvořit vzorové Usnesení pro soudy nižších soudů a toto se za vzorový příklad zrovna nehodí. Ústavního soudu ČR má hájit Listinu lidských práv a svobod a zde nebyla poskytnuta žádná ochrana majetku, prokazatelně státem způsobenou škodu, nechce nikdo nejenom uhradit, ale nechce se k ní ani přiznat, o právu na spravedlivý proces, rovnost před soudem či možnost se k projednávaným věcem vyjádřit si mohu v ČR díky Ústavnímu soudu ČR nechat jen zdát.

Vážený pane předsedo Ústavního soudu, pane JUDr. Pavle Rychetský již nevěřím, že se vám podaří v této věci něco změnit, trestní oznámení na soudce a právníky Státní zastupitelství odkládá s odůvodněním, že činnost soudců a právníků jim řešit nepřísluší! Chci však, aby Český národ viděl v jakém zbídačeném stavu je naše justice, žijeme ve státě kde Listina lidských práv a svobod je sic zakotvená v novodobém právním řádu, ale platí mnohem méně jak za starého režimu, neplatí pro soudy prvních stupňů, které soudí bez nařízeného jednání, ale neplatí ani pro soudy vyšších stupňů a v neposlední míře Listinou lidských práv a svobod doslova pohrdá i vámi řízený Ústavní soud ČR.

Vážený pane předsedo Ústavního soudu, pane JUDr. Pavle Rychetský, nevím zda mi odpovíte či nikoliv, nevím, nakolik se ve své stížnosti mýlím či nikoliv, ale aby soudy všech stupňů včetně soudu Ústavního rozhodovali zcela nezávisle, ale nezávisle na doložených faktech mi připadá poněkud podivné. Zde je naprosto zřejmé, že nejenom soudy včetně Ústavního neměli žádny zájem mne či mého právníka vyslechnout, ale ani nečetli co je ve spise založeno. Celé mi to připadá jako dokonale fungující stroj na vykrádání majetku, kde není vůbec žádné dovolání, kdy i Ústavní soud rozhodne, jak rozhodl a vše to zastřešuje předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský. Vím, že není ve vašich silách vše kontrolovat, právě proto vám tuto stížnost píši, neboť nejde jen o můj případ, ale takové Usnesení Ústavného soudu se stávají vzory a předlohy pro rozhodování nižších soudů a mít za vzor v české justici judikát říkající, že soudy mají rozhodovat, jak se jim zachce a odůvodňovat odkazem na jakékoliv jiné, zcela nesouvisející jednání či rozhodnutí, přitom čas samotného řízení od roku 1997 či 1998 zcela přehlížet, mi přijde poněkud zvláštní.

Předem děkuji za brzkou odpověď

S pozdravem

Bohumil Federmann 

Odpověď pana JUDr. Pavla Rychetského

Musím uznat, že mne překvapila rychlost, jakou mi bylo Předsedou Ústavního soudu, panem JUDr. Pavlem Rychetském odpovězeno, s obsahem odpovědi se však spokojenost nedostavila.

Předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský jen suše konstatuje, že jsou soudci ve své funkci nezávislí a jejich verdikt je konečný, nepřezkoumatelný neopravitelný, ale to, že by měl sám předseda dbát na to, aby zde i v jemu svěřeném úřadu byly dodržovány lidské práva a soudci se tím občas řídili, ponechává zcela bez povšimnutí.

Z uvedené odpovědi Předsedy Ústavního soudu, pana JUDr. Pavla Rychetského tak nelze nikterak dovodit, zda je to účel či je to šlendrián práce Ústavního soudu ČR. Můj dopis tak zjevně ke zlepšení práce Ústavního soudu ČR nepřispěje, spíše jen posílil nadřazenost a aroganci s jakou Ústavní soud ČR často jedná a vystupuje.

 Diskuse

Úvod

Poslední dny se České media plní texty o Frenštátském šílenci, masovém vrahu a podobně, zde vystává otázka, nakolik jde o objektivní zpravodajství a nakolik jde jen o senzacechtivé reportéry se snahou o co největší pozornost a dosažení lepšího ratingu.

Jako člověk, kterému bylo organizovaně za pomocí soudů a států ukradeno naprosto vše, jako člověk, který byl se svými nezletilými dětmi vyhozen bez jakékoliv pomoci na ulici, jako člověk, kterému byly dlouhodobě zabaveny veškeré prostředky, včetně přídavků na děti, jako člověk který se stal obětí dokonale organizované zvůle Státu, vím velmi dobře o čem mluvím či píši.

Jsme Stát, kde se peníze a k nim vedoucí zlodějna povýšily naprosto nad vše, jsme stát kde se LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD stala jen bezcenný cár papíru. Hned první článek "Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech." je každodenně pošlapáván. Článek šestý říkajíc "Každý má právo na život." se stává pro mnohé jež požírá Justiční a Exekutorská Mafie nenaplnitelný. Článek desátý "Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno." se stal jako mnohé ostatní jen prázdnou frází a proklamací, jako podstatná část Listiny.

Třeba je vše úplně jinak

Důchodce který celý život makal a najednou má vládou očesaný důchod a nájemné vyšší než je v jeho silách platit, není dnes takových lidí a rodin v České Republice málo a rychle jich přibývá. Stačí jedna opožděná splátka a již se veze, postačí několik tisícovek aby si exekutoři přišli na své a ubohou oběť, svou kořist dokonale oškubali. V případě tohoto ubohého důchodce včetně prodání bytu a vystěhováním na ulici.

Zoufalý člověk se snaží seč může, ale pro úředníky se stává jen kverulantem a nepohodlnou osobou, rádi dnes používáme pojem "problémový" či "nepřizpůsobivý", ale tento člověk je již zahnán za hranice svých možností a neví jak dál. Napjatá situace musí zákonitě skončit hádkou a manželka z domu odchází.

Po sem je situace podobná té oficiální, ale skutečné fakta o zlém úmyslu se nenašly, nenašel se dopis na rozloučenou, naopak se našlo několik ohnisek, což ukazuje na fakt, že požár zahořel na několika místech. Je málo pravděpodobné, že by tento zoufalý důchodce obešel v nočních hodinách několik bytů a požár v nich úmyslně založil a již vůbec ne, že by se tak stalo až po zapálení svého, vlastně již exekučně prodaného bytu a ještě by se do něj vrátil.

Otázkou zůstává ...

Kde se vzal plyn, který tuto katastrofu způsobil?

Poškodil zoufalý důchodce úmyslně a cílevědomě s úmyslem zabíjet plynové potrubí ve sklepních prostorách, nebo došlo k technické závadě na rozvodu plynu a následně došlo k zaplynování celého domu? Tuto otázku je nutné jednoznačně před vynešením konečného verdiktu zodpovědět.

Pustil si zoufalý důchodce úmyslně plyn, aby svůj marný život poté co jej opustila i manželka ukončil, nebo jen plamínek přestal hořet a prostory se tak zaplynovaly? Ale jak se dostal plyn do společných prostor a dalších bytů? Toť další otázka na kterou je nutné jednoznačně před vynešením konečného verdiktu zodpovědět.

Kdo či co způsobilo výbuch plynu?

Zapálil zoufalý důchodce plyn cílevědomě a sám, aby pozabíjel co nejvíce lidí a tím se pomstil za svůj neúspěšný život, přitom zoufalý důchodce, masový vrah nedokonal svůj dokonale připravený a naplánovaný čin triumfálním dopisem, kterých v minulosti na úřady v zoufalství psal více jako dost? Tuto otázku je také nutné jednoznačně před vynešením konečného verdiktu zodpovědět.

Zapálil zoufalý důchodce plyn nešťastnou náhodou, že jako jediný v domě byl v této noční době ještě vzhůru, a to zapnutím libovolného elektrického spotřebiče či použitím otevřeného ohně čímž došlo k explozi či došlo k odpálení nahromaděného plynu někým úplně jiným a na úplně jiném místě a pozice důchodcova bytu byla jen v centru nejvyšší koncentrace třaskavé směsi? Toť jedna z dalších otázek na kterou je nutné jednoznačně před vynešením konečného verdiktu zodpovědět.

Masový vrah či jen oběť režimu a médií?

Sestrojil a nastražil zoufalý důchodce důmyslný vražedný systém plynových láhví či nikoliv, Hasiči v domě ve Frenštátu žádné propanbutanové bomby nenašli, alespoň v tomto již známe odpověď.

Stal se zoufalý Frenštátský důchodce další z řad obětí Justiční a Exekutorské mafie, která krom pohledávky zabavuje ve prospěch svého nepřiměřeného, ale Státem povoleného zisku často i stonásobek pohledávky a ve světle těchto skutečností, nebyla devastace lidské důstojnosti tohoto bezmocného důchodce ještě dostatečná a bylo nutno ji povýšit o označení psychopata, šílence, zrůdy či masového vraha? Na takovou otázku se přímé odpovědi asi jen tak nedočkáme, vše se rozplyne do ztracena a nad jeho jménem a smyslem života zůstane navždy viset velký otazník.

Postřehy odjinud

Britské listy otiskly zajímavý článek Petra Pokludy, kde si neodpustím kousek citovat:

"Doporučoval bych vám navštívit osobně některý "dražební den" na jednom moravském exekutorském úřadě

Po dlouhém váhání jsem to učinil v lednu t.r.. Byl to zážitek možná hlubší než návštěva Osvětimi nebo Saxenhausenu. Hodně věcí tam hovořilo o tom, že byly zabaveny zřejmě jen z důvodu pomsty nebo snad lépe z pocitu nadřazenosti a možnosti beztrestně ublížit a vyvolat v "povinném" a jeho rodině paniku, strach a nenávist.

Co si má člověk myslet o tom, když se draží plyšoví medvědi (a nebyl tam jen jeden) s vyvolávací cenou 50,- Kč nebo set-top boxy (taktéž od 50,- Kč), protože klasické televize (s CRT obrazovkami jsou neprodejné). a tak vykonavatel zabaví alespoň tento konvertor, nemluvím o pračkách, mikrovlnkách, vařičích...."

Pokud nebudete vtaženi do "dražebního víru" a i takových tam bylo velmi hodně, můžete pozorovat chování exekutorských vykonavatelů, kteří v tomto případě slouží jako průvodci vystavenými "exponáty" a jejich hlídači. Zajímavá podívaná, obzvláště pro psychologa nebo spíše pro psychiatra...."

Pan Petr Pokludy vcelku výstižně přirovnává běžnou exekutorskou praxi s Fašistickým řáděním jehož obraz můžeme najít například v Osvětimi nebo Saxenhausenu. Mít moc někoho potrestat, někomu ublížit, známou pod symbolem římské moci s názvem "Fasces", která byla použita pro základ Fašismu, byla dnes v České Republice nahrazena exekutorským odznakem, který zaručuje obrovskou míru nadřazenosti a nerovnost postavení před Listinou, zároveň umožňuje nekontrolovatelnost takového Státem privatizovaného úřadu.

Spravedlnost a vykonatelnost práva se zde povýšila na bezbřehou honbu za ziskem a majetkovým prospěchem, ve starém Římě se jednalo o pouhého Státního úředníka, kdežto v ČR se jedná a svobodného podnikatele, který nepobírá plat, ale tvoří zisk s možností demonstrovat svým chováním svou příslušnost, svou nadřazenost. Osobně jsem zažil i zabavení dětského kočárku pro ještě nenarozené dítě a odvezení jej na skládku, když likvidace rodiny, osobnosti a lidské důstojnosti tak dokonalá. Zde se nedivím, že pan Petr Pokludy byl zděšen, co všechno se v zájmu zdůraznění moci a nadřazenosti dá zabavit a jak se dá i bezbrannému dítěti ublížit, jen aby to jeho rodiče co nejvíce bolelo.

Závěr

Nedá se dopředu jednoznačně určit, zda se jednalo o pouhou shodu nešťastných náhod či zoufalý čin nešťastného člověka, ale co se dá říci zcela jistě, že media jdou až hyenysticky za senzací, vůbec jim nevadí, že kolem tohoto člověka je již tak dost neštěstí, od exekuce počínaje až po jeho smrt a mediální tvorbou lidské zrůdy navýší svou čtivost a sledovanost, ale lidskému klidu nepřidají. Zde by měly media ctít presumpci neviny, jistou míru pietu a neubližovat pozůstalým více jak již bylo ublíženo.

Co se dá však na tomto nešťastném příběhu vysledovat, je neskutečný polistopadový úpadek lidské morálky, peníze, zisk a senzace jdou přes mrtvoly a není již nic svaté. Jak je dodržován text LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, článek desátý "Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.", poté co člověk celý život poctivě pracuje mu na stáří Stát, ohánějící se demokracii, připraví takové podmínky, že je zbaven veškerého majetku a sprostě je vyhozen na ulici.

Tento způsob řízení státu zdá se mi poněkud nešťastným. 

Foto TV Nova

Diskuse