Poslech vs. měření, aneb Tranzistorový zvuk podruhé

Úvod

V článku Poslech vs. měření, aneb Tranzistorový zvuk jsme si připomněli neustálé hledání již dávno nalezeného.

Kolem Tranzistorového zvuku jsem napsal již několik článků:

Zatvrzelost

Rádoby"Mistři" svého oboru však nesdílí tento poznatek. Naučili se připouštět či spíše papouškovat, že člověk vnímá frekvenční rozsah daleko nad 20kHz, ale vnitřně se s tímto poznatkem ještě nedokázali vyrovnat, proto ani nepřipouští možnost, že většinu problémů a defektů zvuku činí právě pásmo a frekvence nad 20kHz.

K tomuto tmářskému postoji je vede zřejmě i fakt, že většinou nemají natolik kvalitní zdroj signálu, který by v dostatečné míře tímto frekvenčním pásmem disponoval, stejně tak jejich reproduktorové soustavy nemají takto vysoké kmitočty deklarovány.

Příčina Tranzistorového zvuku

Opak je však pravdou, CD je sice omezeno do 20kHz, ale je často doprovázeno značným množstvím rušivých signálů nad akustickým pásmem. Kvalitní zesilovač, který má šířku pásma až 2MHz, celkovou zpětnou vazbou sníženou na 300÷500kHz, takové rušení bezproblémově zpracuje a reproduktor je v omezené míře vyzáří.

Takové rušivé signály však nemají přímou souvislost s akustickým signálem a mozek jej nechá bez povšimnutí. Pokud má zesilovač nedostatečnou šířku pásma, pak dojde k Dynamické saturaci a Tranzistorovému zvuku! Stejná situace nastane v přítomnosti při přítomnosti užitečného akustického signálu o kmitočtech daleko nad 20kHz. Článek SACD, blíže vinylu? popisuje současné standardy.

Stále stejná nula a není to nula!

"Mistr" Ladislav Bunta neustále zastává názor, že stačí vytvořit rozdíl a ten poslouchat, toto by moc neplatilo kdyby se jednalo o pásmo pouze do 20kHz, ale jedná se o pásmo do cca 200kHz a tam to již na 100% neplatí. Odfiltrovaná ultrazvuková složka signálu, jako jeho barva, zbavená samotného nosiče nic nevypovídá.

Pokud mnozí mají problém slyšet zvuk o 60 či 80dB slabší, někteří se baví o tzv. maskování, pak je to opět pouhý blud a nesmysl. Toto by možná platilo pro akustické signály, ale ne pro barvu tónů. Jak jsem ukázal v článku Co slyšíme, není žádný problém vnímat narušení barvy tónu o úrovni -120 ÷ -140dB pod úrovní užitečného, nosného signálu.

Pane Ladislave Bunto a ostatní "Mistři", přišel čas přehodnotit postoje a posunout úroveň vašich znalostí o zesilovačích, pro vznik Tranzistorového zvuku má zásadní vliv chování zesilovače v rozmezí 20kHz÷200kHz, vstupní a výstupní filtr nepočítaje.

Jen nepřiznat pravdu

Boxer sice Buntovi tvrdě oponuje, ale Dynamickou saturaci jako příčinu Tranzistorového zvuku! nepřipustí a nepřipustí, třeba jen proto, že jsem ji porve popsal na tomto webu.

Jen zvrhlost a zase zvrhlost

Jak se stalo na Česko-Slovenských audio fórech již tradicí, stejné osazenstvo, stejné chování

Tápaní a zase tápání

ZdeNek to vyjádřil vcelku přesně i "Mistr" Bunta píše o rozumné hranici, ale má ji stejně vychýlenou jak Ondra Plachý alias Opa, oba se neustále motají v bludném kruhu do 20kHz.

Závěr

Poslech vs. měření, aneb Tranzistorový zvuk, neustálé hledání vždy vrcholící vulgaritou a osočováním, pak chvíli klid a téma se znovu vynoří jak noční můra a stale dokola, Troton dobře ví, že mnozí se náramně baví, kdysi jsem byl taky účasten, dnes je to pouhopouhou minulostí a můžu se již jen náramně bavit, jak někteří "Mistři" ne a ne nalézt již mnou prošlapanou cestu.

Jak elegantně a moderně posuzovat vlastnosti zesilovače, vše bez drahých zařízení a s přímou návazností na poslechový dojem, jsem popsal v článku THD a SR, zapomeňte!.

V článku Měření zesilovače HQQF-55-503W-4-2 pokračování, se můžeme podívat na tvar převodní charakteristiky zesilovače a na rozsah její nastavitelnosti.

A aby vše nezůstalo jen u frekvenčního rozsahu, který musí být značně širší než samotné akustické pásmo, musím ještě připomenout dostatečnou přebuditelnost zesilovače a dostatek zesílení v otevřené smyčce.

V podstatě jde vždy o chování zesilovače při nárůstu U_dif, o fakt jak si s velkým signálem poradí jednotlivé stupně. Linearizace prvního stupně posunem problému na stupně další, nic neřeší. Nedostatek zisku v otevřené smyčce nezaručuje dostatečné kopírování vstupního signálu a tím nárůst nejenom zkreslení, ale hlavně všech druhů modulačních produktů.

Jen připomenu, že diferenciální metoda, ke které se "Mistři" dopracovali je jistou obdobou měření U_dif, ale zahrnuje i vstupní a výstupní filtr, který se přímou měrou na zkreslení nepodílí a oblast šetření je pouze pro akustické pásmo a to je nedostatečné a špatně, pak takový rozdíl poslouchat je holý nesmysl!

Použití převodní charakteristiky bez vstupního a výstupního filtru při kmitočtu 100kHz je mnohem vypovídajívší, prozradí nejenom celkové vlastnosti zesilovače co se týče frekvenčního rozsahu, ale i o nastvení pracovních bodů, dostatečně velikém klidovém proudu, odhalí jakoukoliv nelinearitu, která se projeví defektem tvaru elipsy. Je čas zahodit všechny měřiče zkreslení a naučit se takové charakteristiky číst a používat.