Hi-Fi svět

Web převážně vážně nejen o zesilovačích a počítačích.

L

Nejnovější

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

 

Úvod

Stále více se ozývá mnoho High-end-istů rado-by novodobých Hi-Fi-stů, často zastávají názor, že jejich MP3 nahrávky jsou vrcholem dokonalosti, ale jsou i takoví co investují nemalé prostředky do SACD a pak to provozují na zesilovačích a reproduktorových soustavách, které nezvládnou ani 20kHz.

Není výjimkou použití MP3 nahrávky s datovým tokem 32kb/s či vyšším, její převzorkování na 24bit/96kHz a uložení ve FLAC a následným divením se, že nahrávka nevykazuje žádné extra vlastnosti, ani na jejich High-end sluchátkách a sluchátkovém High-end zesilovači Dispre za několik desítek tisíc Kč.

 

Vzpomenu-li pionýrská léta někdejších Hi-Fi-stů, jak složitě se dostávali k technice k nahrávkám, jak je opatrovali, jaké měli povědomí o potřebné šířce pásma, tedy infra a ultrazvuku a porovnám dnešními možnostmi, je to naprosto neporovnatelné.

Pokud si vezmu poznatky dnešních, mladých High-end-istů, odkojených digitální technikou, nejčastěji však pouze MP3, pak se dostávám ke strašnému výsledku. Vesměs jde jen o předraženou značku, kvalita je poněkud pokulhávající a povědomí o problematice veškeré žádné.

Je zarážející, že v době informační exploze, je o objektivní informace doslova nouze. Na všudypřítomném a vševědoucím Internetu se dá nalézt téměř vše, ale orientování se stává stále složitější. Můžeme nalézt naprosto protichůdné texty a odborné diskuse jsou většinou moderovány jen k obchodnímu prospěchu, či lidmi, kteří se jen tváří jako všeznalí.

 

Pohled na problematiku

Podivíme se do minulosti, kam až sahají kořeny snahy o dokonalost. Pokusil jsem se v minulosti na toto téma založit heslo v České Wikipedii a takto zněla úvodní věta „Hi-Fi (High fidelity) je pojem, používaný audiofily i výrobci spotřební elektroniky pro označení vysoké věrnosti reprodukce akustického signálu, případně celé cesty od záznamu po reprodukci. Zařízení, označovaná jako Hi-Fi mají splňovat minimální požadavky, specifikované normou DIN 45 500 z roku 1973.“

Netrvalo dlouho a byla doplněna o text „ Pojem byl užíván od 50. let 20. století, po roce 2000 se pro nejdražší a nejkvalitnější zařízení ale užívá spíše pojem high-end audio.“

 

Historie Hi-Fi

Zde ještě mohu použít část svého textu z České Wikipedie:

 

DIN 45500

Samotná historie se datuje od dvacátých let 20. století, kde s rozvojem elektroakustiky, mikrofonů, zesilovačů a reprodukčních zařízení vznikala i kritéria jejich používání a posuzování. První aparatury pro kvalitní reprodukci byly vyráběny pro zvuková kina. Největší rozmach éry Hi-Fi byl zaznamenán v padesátých a šedesátých létech minulého století, kdy kvalitní reprodukční technika začala být dostupná pro širší veřejnost. Tyto aktivity vedly v německém Deutsches Institut für Normung (DIN) v roce 1973 k vytvoření standardu – norma pro Hi-Fi DIN 45500.

 

Sherwood, Craftsmen, Marantz

Významným milníkem historie Hi-Fi byl přelom roku 1952 a 1953, kdy technologie a trh natolik pokročily, že byly vytvořeny podmínky pro vyšší výkony a kvalitu, od roku 1953 se již setkáváme s kategorií zařízení Hi-Fi.

Významnými osobnostmi byli vynikající zvukoví inženýři Sid Smith a Ed Miller, kteří pracovali do roku 1953 ve společnosti Radio Craftsmen, kde Sid Smith postavil dvě verze C500, rádia o výkonu 10 W, po odchodu z Radia Craftsmen pracoval rok ve společnosti Sherwood Electronic Labs v Chicagu, kterou roku 1953 založil Ed Miller se svým společníkem Johnem Snowem.

V Sherwood Electronic Labs Sid Smith postavil C500A, první high fidelity přístroj, 15wattový zesilovač spojený s rádiem, které bylo možno již poslouchat stereofonně, při zakoupení dvou C500A, pro každý kanál jeden přijímač. Doposud byly vyráběny zesilovače a rádia odděleně, Sid Smith setrval ve společnosti Sherwood Electronic Labs pouze rok, pak odešel jako hlavní inženýr do společnosti Marantz. Cena jednoho přístroje C500A představovala cca 40 % průměrné mzdy, 99 amerických dolarů.

 

Historie v Českých zemích

Podíváme-li se na historii v českých zemích, pak nalezneme mnoho zajímavostí. V Tesle jsme již v 70. létech měli v rozhlasovém studiu dva magnetofony řady MTS 600, které dodnes používá Český Rozhlas. Jejich předmagnetizace byla 240kHz a dokázaly zaznamenat, sic s nedefinovaným útlumem, ale dokázali, cca ½ této frekvence. Odstup signál šum, byl na úrovni 80dB.

 

 

 

Vyráběly se světově špičkové gramofony řady NC400, které s různými přenoskami chodily přes 50kHz a dokázaly rovněž snímat frekvence přes 100kHz. Norma pro Hi-Fi DIN 45500, však definovala požadavky spíše ve slyšitelném pásmu cca 20Hz÷20kHz a na okolní pásma nekladla velký důraz.

 

 

 

 

Elektrostatické reproduktory až do 80kHz

Jak jsem již vzpomenul, v článku Vnímáme infra a ultra zvuk? nejenom více než 50let staré rádio Filharmonie, mělo výškové elektrostatické reproduktory řady ARZ 200 pracující až do 80kHz. Takto se tedy o jejich následném vývoji psalo:

    
   
   

 

 

Závěr

Zde jsem pouze nastínil minulost Hi-Fi stů, která nebyla růžová, ale rozhodně nebyla špatná. V příštím díle se podíváme, jak s tímto dědictvím naložila a nakládá současná garnitura, které si honosně říká High-end-isti.

 

 

Zdroj: Akustické listy, STM

 Brzy pokračování

Diskuse

 Podívejte se na články se stejnou tématikou.

 

 

 

L

Nejnovější

Copyright © 2024 Hi-FI svět. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.

B

Hi-Fi svět - ISSN 1803-733X

Stránky vydává Bohumil Federmann, Kunovice 7, 75644 Loučka, Česká republika, federmann@seznam.cz