Hi-Fi svět

Web převážně vážně nejen o zesilovačích a počítačích.

L

Nejnovější

AMD Buldozer

 

 

Úvod

Společnost AMD na Computexu 2010 právě představila svůj první Procesor AMD Fusion. Měl bych se zařadit mezi řadu oslavovačů nové technologie a dalšího směru rozvoje výpočetního výkonu CPU, měl bych jásat a popisovat vše co právě někteří objevují.

 

 

 

 

  

Ohlédnutí

Namísto velkolepých oslav a objevování jsem se však spokojil s použitím velkého písmene „Procesor AMD Fusion“, neboť od prvopočátku jsem byl snad jediný, kdo viděl v nové technologii, ne jen pouhou integraci grafického čipu na společný kus křemíku, ale zapojení GPU do práce CPU na úrovni jádra.

 

X86compatibile svázalo výpočetní výkon procesoru, ztěžkopádnělo jeho chod a stalo se značnou brzdou všech X86compatibile procesorů. Společnost AMD našla směr, jak se od X86compatibile oprostit a přitom zůstat se svými procesory X86compatibilní, koupila společnost ATI a začala připravovat revoluci, revoluci, které mnozí nevěnovali žádnou pozornost.

 

Posleze se probudil Intel i Nvidia. Společnost Nvodia se snaží konkurovat svou Teslou, možná spíše odvádět pozornost či směr vývoje, ale zbytečně. Společnost Intel taky zareagoval, ale jeho Intel Larrabee nemá na růžích ustláno a Intel nemá dostatek zkušenosti s GPU, aby dokázal výrazněji konkurovat. Společnost AMD tak na pokraji zájmu pracuje na něčem zcela novém a převratném.

 

Této problematice jsem se průběžně věnoval a je částečně zadokumentována v článcích: 

   

Současnost

Společnost AMD s AMD Fusion neutočí na pozici nejvýkonnějších procesorů, jak by se dalo čekat. Společnost AMD opět na pokraji zájmu si připravuje mnohem zajímavější pozici. Vývoj PC směřuje stále více k notebookům a nízkopříkonovým řešením. Právě zde je AMD Fusion mířen, dostatečně výkonný procesor, dostatečně výkonná GPU a to vše při stálém snižování energetické náročnosti.

 

AMD Fusion by měl disponovat nejvýkonnějšími a nejmodernějšími grafickými technologiemi jako DX11, měl by zastat funkci CPU i GPU.

 

 

 

 

 

 

Závěr

Bude rozhodně zajímavé, sledovat další vývoj na poli CPU a GPU, jak na tuto skutečnost odpoví Intel bez dostatečně výkonného GPU a Nvidia bez X86 licence.

 

 

Zdroj: PC Watch

 

Diskuse

 

 

 

Úvod

O shrnutí celého vývoje procesorů, který se snaží nalézt cestu z pout X86kompatibile jsem se pokusil v článku Velmi dlouhá cesta k DirectX 11 a OpenCL 1.0. Je třeba si uvědomit, že nejde jen tak o nějaký vývojový krok, ale počátek nové éry ve vývoji procesorů, na jehož konci by měly být struktury s mnoha výpočetními jednotkami, jaké známe u grafických čipů, kde má dnes jedno jádro RV8XX 1600stream procesorů.

 

Záměrně jsem napsal s mnoha výpočetními jednotkami, neboť definice samotného jádra bude stále složitější. Něco málo jsme již prozradili v článku AMD Bulldozer přichází, dnes se podívejme na blízkou procesorovou budoucnost ještě podrobněji. Jádro bulldozeru bude disponovat možností zpracovávat dvě vlákna současně.

 

Multithreading

 

Na obrázcích jsou patrné vývojové kroky, odlišnosti od K7 i K8, ale také odlišnost od konkurenčního HTT. U AMD jde o jakési SW rozdělení jádra na dvě poloviny a každá polovina zpracovává své vlákno. Proto jsem v úvodu uvedl, že bude stále složitější definovat hranice samotného jádra.

 

Technika zpracovávaní více vláken není u AMD nikterak nová AMD patent květen 1996, jen se čekalo na vhodný okamžik nasazení.

 

Zdroj: PC Watch

 Diskuse

 

 

 

 

 

Úvod

Když se začínalo psat o AMD Buldozer, jako technologiích budoucnosti málokdo tomu přikládal jiný než marketingový význam. Doba však nazrála a první grafické karty se brzy dostanou na trh. Nesmíme zapomenout, že jde o DirectX 11 a OpenCL 1.X.

Nevydané demo CEDEC 2009

V zemi vycházejícího slunce,  Japonsku 1. září 2009 společnost AMD zcela jasně ukázala v čem je budoucnost grafických technologii. DirectX 11 je postaven na  tessellaci, kterou již AMD používá dlouhá léta, nevěnovala se marketingu a tříštění jednotlivých technologii, jak konkurenční společnosti, ale vsadila na standard, kterým se stal DX11 a OpenCL.

.

 

AMD VISION

Společnost AMD, sám Dirk Meyer představuje 10. září 2009 zcela novou platformu AMD VISION. Jde spíše o marketingový tah, kterým je krom VISION loga jisté sjednocení značení v závislosti na použití CPU a GPU, "VIZE", "VISION PREMIUM", "ULTIMATE VISION". Jde tedy o tři výkonnostní notebookové kategorie, kde se má brzy objevit na 40 výrobků nejenom od společností Fujitsu a Hewlett-Packard. 

.

 

 

 

Tisková konference AMD konaná v Hornet muzeu

Na tiskové konferenci AMD v Hornet muzeu prezentoval starší Vice President AMD, Rick Bergman mnohé Multi–Display-Technologie, ATI Eyefinity. Můžeme sledovat nástup 2miliard tranzistorů s více jak   2,5TFlop/s výkonu v akci.

.

 

Závěr

Nyní nezbývá než několik týdnů vyčkat, než se objeví nové grafické katry řady AMD HD Radeon 5XXX na trhu, avizovaný termín jejich uvedení je na 5. října 2009.

Kdy a hlavně jak se představí s DX11 a OpenCL konkurence se zatím neví, dohad stíhá dohad, ale nějaká demonstrace konkrétního výrobku zůstává zatím jen velkou neznámou.

.

 

   

Zdroj: PC Watch, PC Watch, AMD, PC Watch, Samsung


Psáno pod čarou

Nedá mi, abych nevzpomněl Tajůplnou AMD RV790 (spekulace), kde se mnoho před jejím příchodem spekulovalo, já jsem zastával názor, že AMD neudělá nic, co by nezúročilo v následné verzi Radeonů 5XXX.

Nenavýšením počtu stream procesorů mne poněkud zklamali, ale práce na jádře vedli k jasnému, ale tajůplnému cíli. Jak se dnes ukazuje AMD HD Radeon 5870 je přesným dvojnásobkem AMD HD Radeon 4870.

 

Diskuse

 

 

 

Předmluva

Společnost AMD je sice na trhu s X86 kompatibilními procesory až ta druhá, ale nikdy nestála stranou a snažila se vyvíjet to nejlepší, co se v dané době vyvinout dalo. Značného úspěchu dosáhla AMD s architekturou K8, kterou AMD pojmenovala AMD HAMMER, tedy kladivo, na koho jiného než konkurenci.

AMD HAMMER však nebylo takové kladivo, jak by se dalo čekat, sic vynikající architektura, ještě lepší výkon, ale výrobní kapacity AMD byly stále proti Intelu značně nevýrazné. Jedna jediná továrna proto proti osmi Intelovým, podpořenými ještě ne zrovna regulérními praktiky se nedokázala na trhu prosadit. Trh nebývale rostl a jeho dělení bylo spíše dle výrobních kapacit.

 

Úvod

Zde se sluší ohlédnout poněkud hlouběji a šířeji do minulosti. AMD po zkušenostech s Hammrem, stále více poukazovala, že cesta přidávání jader není ta nejvhodnější. Intel si vývojově odskočil kousek stranou a zjistil, že navyšování rychlosti taky není ta pravá cesta. Intel NetBurst se odklonil od architektury PIII a pokračování v paralelním zpracování dat, vše potom zachraňovala architektura Intel Core, která dorovnala, ba dokonce překonala architekturu AMD K8 – Hammer.

Zde by se mohlo zdát, že AMD váhalo a nic moc nechystalo, ale zdání někdy klame, jak jsem napsal v článku Velmi dlouhá cesta k DirectX 11 a OpenCL 1.0. AMD velmi rychle pochopilo, že výkonová budoucnost je v čipech, které nejsou X86 kompatibilní, zde se největší kus práce udál u grafických čipů. AMD Hammer již disponoval HyperTransportem a nebyl žádný problém komunikovat s libovolným koprocesorem na úrovni jádra. Začaly vznikat různé koprocesory, ale klasická GPU na tom byla a je nejlépe.

AMD však grafický procesor neměla a jeho vývoj by zabral množství času a prostředků, proto bylo nutno koupit hotový grafický procesor. Společnost Nvidia byla pro tento účel vynikající partner, ale nároky samotného šéfa Nvidie pana Jen-Hsuan Huanga, nebyly pro AMD přijatelné, nedohodli se a nakonec AMD vzala pod své křídla předraženou společnost ATI.

 

AMD Bulldozer

Společnost AMD na svém  Analyst Day prozradila první konkrétní střípky kolem architektury a prvního čipu AMD Buldozer a poprvé zveřejnila fotografie nového čipu vyrobeného 32nm výrobním procesem. Na čipu můžeme vidět, čtyři CPU jádra a jedno mnohem větší jádro GPU.

Stále je mnoho těch, kteří nechápou význam a vysvětlují CPU-GPU spojení pouze jako integrovanou grafickou kartu, ale jde o něco zcela odlišného, jak jsem popsal v článku Víte co je APU a GPU?  a pro výkon procesoru naprosto revolučního. AMD zde zapojuje X86 nekompatibilní procesor, kterým GPU jádro je do činnosti hlavního procesoru, jako velmi výkonného matematického koprocesoru - akcelerátoru. Význam tohoto spojení jsem popsal i v článku Fusion, budoucnost nejenom pro AMD a společnost Intel se snaží nalézt cestu obdobného významu.

Společnost Nvidia se svou Nvidia Fermi snaží využít potenciál GPU na maximum, ale spojení s CPU-GPU zůstává prostřednictvím PCI-e sběrnice, tedy mnohem pomalejší a komplikovanější.

Více již napoví jednotlivé slajdy, které společnost AMD prezentovala.

 .

 

 

 

 

 

Zdroj. PC Watch

 

Diskuse

 

 

 

 

Úvod

Vše se stále více točí kolem paralelního zpracování informací. Rychlost jednotlivých výpočtů se dostává stále více do slepé uličky a nelze do nekonečna navyšovat rychlost, jediným pokračováním v růstu výkonu je zpracovávání více informací současně.

Prvním významným krokem v paralelizaci výpočtů byla architektura AMD K8 (ClawHammer), která se výrazně odklonila od směru navyšování taktu, kterým šla architektura Intel Prescott (Northwood). Procesory AMD s taktem 2,0GHz tak byly výkonově srovnatelné s procesory Intelu na taktu 3,2GHz.

 

Budoucnost mikroarchitektur

8. až 12. listopadu minulého roku se konalo světové sympozium o mikroarchitekturách "Micro41", kde byla poodhalena možná budoucnost vývoje jednotlivých mikroarchitektur.

Diskuse se samozřejmě soustředily kolem SIMD (Single Instruction, Multiple Data) a MIMD (Multiple Instruction, Multiple Data).

.

 

 

Intel Larrabee

U grafického procesoru Larrabee, obdobně jak u Cell Broadband Engine (Cell BE), se Intel snaží postavit GPU z mnoha CPU, kde každé jádro dokáže zpracovávat zcela samostatné vlákno.  

.

 

Programovatelné GPU 

Této problematice se více věnuje společnost Nvidia 

.

 

 

Paralelní hardware

Jde o problematiku, které se více věnuje společnost AMD a pojetí je poněkud odlišné od Itel Larrabee, konečné řešení by mělo nést název AMD Bulldozer. 

.

 

 

Instrukční sady AMD SSE5 spolu s Intel AVX

Jistou dobu se zdálo, že nebude nalezena společná řeč a vzniknou odlišné instrukční sady, ale čas pokročil a vše je jinak.

AMD přizvalo k tvorbě SSE5 i Intel, ten však odmítl spoupráci a AMD vydylo první instrukce této sady. Po čase přišel Intel s převratným a "neslučitelným" řešením v podobě AVX.

Dnes je situace taková, že SSE5 a AVX mají mnoho společného, stávají se vzajemně kompatibilní a obě společnosti AMD i Intel pracují na podpoře obou instrukčních sad.

.

.

 

 

 Závěr

Stále více dochází ke střetu různých směrů vývoje mikroarchitektur, která cesta je ta správná, ukáže až čas a její prosazení se na trhu.

 

Zdroj: PC WatchPC Watch

Diskuze

 

 

L

Nejnovější

Copyright © 2024 Hi-FI svět. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.

B

Hi-Fi svět - ISSN 1803-733X

Stránky vydává Bohumil Federmann, Kunovice 7, 75644 Loučka, Česká republika, federmann@seznam.cz